Slovník

odkazy:

https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/prehrada-rozkos-ceska-skalice-bahno-voda-nanosy-kemp.A211215_641675_hradec-zpravy_kvi

zdroj: https://e-learning.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=V013

V dávných dobách kdy se ve velkém stavěly rybníky, panovalo přesvědčení, že vodní rostliny nemají žádný užitek. Komplikovaly výlov sítí, lov na udici i možnosti koupání. Majitelé rybníků proto bojovali s vodními rostlinami různými způsoby. Většinou se to týkalo procesu letnění rybníku. Při letnění dojde k naprostému zániku vodních rostlin a nahrazení rostlinami z říše suchozemské. Toto řešení se ovšem považovalo za nepraktické, a proto se vodní rostliny začaly  potlačovat jinak. Nejčastěji šlo o ruční sběr nebo sekání žací lodí. Však si tuto dobu určitě někteří rybáři ještě pamatují. V roce 1961 se do českých krajů přivezl nový druh býložravé ryby jménem amur bílý. Hospodáři se zaradovali, že mají řešení na vodní rostliny. A ono opravdu! Amur společně s dalšími přistěhovalými rybami udělali rybníky takové, jako je známé dnes. Podvodní poušť. Mezitím jsme se posunuli do 21. století a vědeckým zkoumáním bylo zjištěno, že ony ty vodní rostliny jsou vlastně potřeba. Dá se to přirovnat třeba k louce plné květů. Takovou louku navštíví velké množství hmyzu, a tím se v místě zlepší pestrost. Hmyz přiláká pěvce, pěvci přilákají dravce a dravci udržují stavy na přijatelné úrovni. Stejně tak vodní rostliny jsou útočištěm mnoha druhů, které zlepšují odolnost vody proti znečištění. Navíc vodní rostliny čistí vodu od prachu a kalu stejně jako stromy v lese. Když jdete na procházku do lesa musíte se stromům vyhnout. Jinak narazíte. V případě vodních rostlin je to to samé. Pokud plavec naplave do vodních rostlin, musí počítat s tím, že mu to může být nepříjemné. Vodní rostliny navíc do vody uvolňují kyslík, který se fotosyntézou přemění z oxidu uhličitého. Tím stabilizují kyselost vody a zlepšují kyslíkové poměry pod hladinou. Bohužel se ale za těch 50 let s touto situací spousta lidí žilo a považuje ji za něco normálního. Tady ale narážíme na fakt, že pokud nebude ve vodě dostatek vodních rostlin a řas, převezmou spotřebu živin sinice.

Sinice je totiž záchranná brzda všech vodních ekosystémů! O sinicích připravím další příběh. Nic se nemá přehánět! I vodní rostliny, pokud se přemnoží a nebudou sklizeny, se opětovně rozpadnou na živiny. V dobách nedávno minulých se na tuto práci používalo i chemických přípravků. Toto počínání se podařilo zastavit až 21. století. Teď už se ale ví, že pokud se nechají vodní rostliny růst alespoň na polovině plochy, můžou udržet vodu dostatečně čistou. Nebuďte však na omylu, teď žijeme v 21. století, naše příroda dostává ohromně na frak! Pokud můžou být sinice i v louži v lese, tak se jedná o nerovný souboj. Nejde se vrátit do minulosti úplně. Dnes jsou stále k dispozici stroje, které umí sekat vodní trávy pod vodou. Ale je nutné počkat, dokud se voda  dočistí úplně. Přítomnost vodních rostlin ve vodních nádržích, napomáhá stabilitě vodních ekosystémů. Tato harmonie je velice křehká a je nutné, se vypořádat se zátěží z minulosti. Bohužel se stáváme svědky toho, že biodiverzita už nemá své místo. Pokud se nebudeme k vodě chovat s respektem, může se stát, že brzy bude i  pod vodní hladinou poušť.

odkazy:

https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/bolevak-uz-brazdi-zaci-stroj-bolek-20130517.html

http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/cviceni/cviceni_lenticky/obnovy_eutro_nadrzi.htm